V originálu projevu říd. uč. Em. Prexlera, předneseného dětem při stromkové slavnosti v r. 1914 je historie obce popsána takto: Mochtín s okolím založen byl v nejdávnějších dobách, to jest v dobách pohanských......
Tam ty vypínající hřbety brdské "Kostelce", které tvoří rozhraní mezi horstvem Šumavy a Brdy, jsou zaniklou vesnicí, bezpochyby v dobách husitských válek vypleněnou. Zde, jakož to nejvyšším bodu celého oklí, měli předkové naši, pohané, svoje "zároviště" čili modlitebnu, kde bohům svým obětovali a jim poctu dle způsobu svého náboženství vzdávali. Pohanství však znenáhla ustupovalo křesťanství. Tak i v okolí našem tu a tam předkové naši přitupovali ke křesťanství. Pohané však nechtíce tomu přáti, počali své modloslužebny, čili zároviště, rozšiřovati a zdobiti. Tak i bylo v zaniklé obci na Kostelcích.
Pověst však praví, co přes den se vystavělo, přes noc ztraceno - ano i celé zdivo. A kam se to podělo? Celá stavba tajnou mocí přenesena byla do blízkých Kydlin, tehdy vetšinou již křesťanských, a z té v podobě nynější vystavěn chrám křesťanský, kterž mezi nejstarší v širém okolí lze počítati.
Do doby té klade se i založení Mochtína a mnohých obcí v okolí našem, zvláště Těšetin, Srbic, Oujezdce a Kocourova.... Známo, že v dobách husitských válek byl i Mochtín s okolím pod Protivou z Tešetína místem krvavé bitky s císařským vojskem, táhnoucím na husitské Klatovy. Za doby císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. zde povstaly teprve pravé selské statky, však ale pro ně také větší roboty, starosti a lopoty. Jen málo, a to obyčejně hostince byly robot zbaveny, ale za to starati se musely, aby pivo z panských pivovarů čepovaly. Mochtín byl velká ves s 31 čísly. Císař František I. nechal stavět v r. 1808 od Domažlic přes Klatovy do Třeboně silnici a to směrem nejkratším. Aerární silnice vedla přes Mochtín k Horažďovicům. V raném Mochtíně počal nový ruch.....(konec citace).
První zmínky o naší obci jsou velmi kusé. Pravděpodobnost jejího vzniku je mnohem starší, nejsou však písemné doklady z té doby. Proto bereme v úvahu první dochované a dosažitelné rukopisy. Mochtín je ves původu prastarého, která byla v nejstarších dobách samotným statkem. V r. 1398 koupil Mochtín pan Půta z Dolan. Není nám známo, proč se osada Mochtín nalézá v berním rejstříku kraje plzeňského až od r. 1379 jako osady jiné a mladší než Mochtín.
Vycházíme z opatření v Zemských deskách I., str. 84, kde A.Vavrušková píše pod č.218: "Jan Sádlo z Kladrubce prohlásil, že dědictví někdy své v Mochtíně, dvory kmecí a platy, což tu měl, s dědinami, lukami, rybníčkem v Horšivě i se vším panstvím, to vše, což ještě sám měl a držel a prve před shořením desek někdy Volfovi Sedleckému z Oujezdce v desky zemské kladl, v týchž a také tak, jak smlouva mezi týmž Janem a nadepsaným někdy Volfem učiněna a zpečetěna téhož léta a dne v desky zemské památné, která též prvá v deskách byla vložena......
Dále je uváděn rok 1544 (č.265) ve věci poručenství nad dětmi a statky Volfa Sedleckého z Oujezdce - Markétě z Pluhu."
Z citovaného záznamu je zřejmé, že před tímto letopočtem někdy shořely Zemské desky a při projednávání před jeho milostí a vladyky bylo obnoveno a dokázáno, že osada Mochtín již dříve existovala, ale není učiněn nový záznam se skutečným rokem vzniku.
V r. 1951 uvádí Dr. Antonín Profous v publikaci "Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny" k naší obci: "Mochtín (lid. Mochtíno, v Mochtíně, do Mochtína, mochtínskej), ves 5 1/2 km jv. od Klatov;1398 Brzyenko de Skaly in Mochtina villa int. vendidit Puote de Dolan, RT I.,579; 1403 in villa Mochtyno, DD. 14/150;1543(1527) Jan Sádlo z Kladrubecz a w Hosticzych prodal lidi své w Mochtinie.....tíž lidé mochtinsstij, DZ. 43 A 19;1789 Hft Teinitzl: Mochtin, Schaler XII, 33".
Politická obec Mochtín se skládala z osad Mochtína, Těšetin a Lhůty.