Semestrální práce studentky 3. ročníku KI, FLE, ČZU v Praze

1         Úvod

Rodný kraj, rodná obec, to jsou místa, která si neseme ve svém srdci po celý život, ať nás osud zavane jakkoliv daleko. Snad každý se na tato místa rád vrací a návrat vždy přináší vlnu nostalgie a vzpomínek na léta zde prožitá. Také já znám takové místo, obec ve které žiji, obec Mochtín. 

2         Základní informace

Obec Mochtín leží v Plzeňském kraji, cca 7 km JZ od bývalého okresního města Klatovy na silnic I. třídy č. 22. Katastrální území celé obce činí 2 396 ha a skládá se z 8 samostatných katastrálních částí a jim odpovídajících 8 územně-technických jednotek. Obec tvoří 10 částí (vesnic) – Bystré, Hoštice, Hoštičky, Kocourov, Lhůta, Mochtín, Nový Čestín, Srbice, Těšetiny, Újezdec. Na území žije 945 obyvatel + 7 cizinců z toho v Mochtíně samotném 366 obyvatel + 5 cizinců (k 31.12.2005). Při zpracování projektu jsem se zaměřila pouze na katastrální území samotného Mochtína, který je nejen správním centrem celé oblasti.

Nadmořská výška obce se pohybuje okolo 450 m n. m. Výšková značka státní nivelace z r. 1925 je umístěna na budově ZŠ čp. 37, její nadmořská výška činí 441,27 m n. m.

Geologicky řadíme celou oblast k moldanubické oblasti a její části tzv. středočeského plutonu. Z hornin se vyskytují horniny metamorfované, hlavně ruly a parabřidlice. Na vrchu Petrovka bylo geologickou sondou objeveno naleziště wollastonitu, přírodního kalciumsilikátu, který využívá keramický průmysl. Lokalita je vyhrazena jako budoucí důlní prostor k těžbě. V části obce nazvané „V hliníku“ (za čp. 47, 33) stála Prexlerova cihelna, kde se z tamní hlíny vyráběly cihly.

Katastrální území odvodňuje Mochtínský potok, Bysterský potok a Srbický potok, všechny odvádějí vodu do Drnového potoka a ten se vlévá do řeky Úhlavy. Oblast tedy spadá pod povodí Vltavy a úmoří Severního moře.

Nejbližší hydrometeorologická stanice se nachází v nedalekých Klatovech. průměrná teplota vzduchu v r. 2005 byla 8,1°C a roční úhrn srážek ve stejném roce dosáhl 564,3 mm.  

3         Historie

První zmínky o naší obci jsou velmi kusé. Pravděpodobnost jejího vzniku je mnohem starší, nejsou však písemné doklady z té doby. Mochtín je ves původu prastarého, která byla v nejstarších dobách samotným statkem. V r. 1398 koupil Mochtín pan Půta z Dolan. Z té doby také pochází první písemná zmínka o Mochtínu. Dle zmínky v Zemských deskách je patrné, že někdy před tímto letopočtem původní Zemské desky shořely a bylo obnoveno a dokázáno, že osada Mochtín již dříve existovala, ale není již učiněn nový záznam se skutečným rokem vzniku.

Mochtín s okolím založen byl v nejdávnějších dobách, to jest v dobách pohanských...Do doby té klade se i založení Mochtína a mnohých obcí v okolí našem, zvláště Těšetin, Srbic, Oujezdce a Kocourova...Známo, že v dobách husitských válek byl i Mochtín s okolím pod Protivou z Tešetína místem krvavé bitky s císařským vojskem, táhnoucím na husitské Klatovy. Za doby císařovny Marie Terezie a jejího syna Josefa II. zde povstaly teprve pravé selské statky, však ale pro ně také větší roboty, starosti a lopoty. Jen málo, a to obyčejně hostince byly robot zbaveny, ale za to starati se musely, aby pivo z panských pivovarů čepovaly. Mochtín byl velká ves s 31 čísly. Císař František I. nechal stavět v r. 1808 od Domažlic přes Klatovy do Třeboně silnici a to směrem nejkratším. Aerární silnice vedla přes Mochtín k Horažďovicům. V raném Mochtíně počal nový ruch... (citace projevu říd. uč. Em. Prexlera).

V publikaci "Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny" uvádí Dr. Antonín Profous toto: "Mochtín (lid. Mochtíno, v Mochtíně, do Mochtína, mochtínskej), ves 5 1/2 km jv. od Klatov;1398 Brzyenko de Skaly in Mochtina villa int. vendidit Puote de Dolan, RT I.,579; 1403 in villa Mochtyno, DD. 14/150;1543(1527) Jan Sádlo z Kladrubecz a w Hosticzych prodal lidi své w Mochtinie.....tíž lidé mochtinsstij, DZ. 43 A 19;1789 Hft Teinitzl: Mochtin, Schaler XII, 33".

Politická obec Mochtín se skládala z osad Mochtína, Těšetin a Lhůty.

Obec tvořili původně zemědělské usedlosti. Typ výstavby bychom mohli označit, jako lánovou, popřípadě řádkovou – dvouřadou. Před třicetiletou válkou (1618 – 1648) se v obci nacházelo 25 selských gruntů, všechny původní usedlosti do roku 1744 postupně vyhořely.  

4         Funkce obce

4.1        Bydlení

Mochtín poskytuje svým obyvatelům kvalitní podmínky pro život. Zájem o obec v posledním desetiletí roste. Je to způsobné především vhodným umístěním obce, nedaleko bývalého okresního města Klatovy i dobrou dopravní dostupností díky silnici I. třídy č. 22.

V obci jsou ještě dnes patrné pozůstatky zemědělských usedlostí a dvorů se zachovalými stodolami. Na několika budovách se dochovaly ozdobné štíty. V obci najdeme kromě samostatných rodinných, také řadové domky i několik bytových domů, každý po šesti bytech (čp. 67, 77 , 87, 88).

Vedení obce i územní plán počítá s novou výstavbou. Úpravy pozemků proběhly už v loňském roce na bývalé louce za budovou obecního úřadu čp. 105, kde je připraveno 12 stavebních parcel, ale výhledově také tělocvična. Další část rozvoje obce bude zahájena v letošním roce v místech tzv., „Panské louky“, kde by mělo v průběhu let 2007- 2008 vzniknout 36 bytů s dotací SFRB v 9 čtyřbytových domech. Snahou obce je nabídnout vhodné podmínky pro bydlení hlavně mladým rodinám s dětmi, které jsou zárukou budoucnosti obce.

4.2        Občanské vybavení

V Mochtíně funguje mateřská i základní škola (1. – 5. ročník) s družinou, do vyšších tříd a za vyšším vzděláním dojíždějí děti hlavně do nedalekých Klatov. Školství má v obci dlouhou tradici, letos uplyne 190 let od otevření první filiální školy v Mochtíně – Vikariát Nepomucký v budově čp. 6 (v domě rychtáře). Do tehdejší jednotřídky chodilo tehdy 92 dětí od 1. do 4. třídy z Mochtína, Čestína, Kocourova, Lhůty a Újezdce. Protože dětí přibývalo, nechala se postavit r. 1839 školní budova čp. 35 – „Filiální jednotřídka“. Postupem času také tato budova neodpovídala kapacitě, ani novým požadavkům státního školství. Proto byla postavena nová budova školy čp. 37, která byla r. 1877 slavnostně otevřena jako škola dvojtřídní. Tato budova slouží žákům dodnes, ZŠ navštěvuje v tomto roce 27 žáků. Budovu od r. 1911 zdobí obraz „ Komenský poučuje mládež“ a nad ním nápis „Škola základ života“, který v r. 1936 nahradil původní nápis „Škola mé štěstí“. Mateřská škola byla zřízena po druhé sv. válce, v budově ZŠ. Samostatné budovy čp. 80 se dočkala až r. 1983, součástí MŠ je také školní jídelna, která slouží pro děti ZŠ i MŠ.

Obecní úřad sídlí od r. 2003 v nové budově čp. 105. Součástí budovy je zasedací místnost, veřejná knihovna a v půdní vestavbě 3 byty.

Obec má vlastní „poštovnu“ v budově čp. 16, poštovní směrovacím číslem patří Mochtín ke Klatovům. Poštovní roznášku zajišťují doručovatelé z Klatov. V budově byla dříve provozována občasná ordinace dětského lékaře, dnes se zde nachází kadeřnictví a byt.

Kulturně-rekreační areál „V lipkách“ obsahuje hřiště pro děti, parket s pódiem a příslušenstvím i základnu pro hasičský sport. Je hojně využíván. Poskytuje zázemí nejen dětem a rodičům, ale také návštěvníkům kulturních akcí pod širým nebem i sborům SDH. V areálu se nachází také bývalé koupaliště z r. 1964, které dnes slouží jako požární nádrž. V těsné návaznosti na kulturně rekreační areál najdeme sportovní areál TJ Sokol Mochtín. Jeho součástí je fotbalové hřiště se zázemím, tréninkové hřiště a hřiště na míčové hry. V letošním roce se zde uskuteční výstavba nového víceúčelového hřiště s umělým povrchem s dotací z programu KÚPK.

V Mochtíně jsou otevřeny dva obchody – prodejna ZKD Sušice a soukromý obchod p. Nováka čp. 8, jehož součástí je i hospoda. Další pohostinství „Fotbalka“ je provozováno v areálu TJ Sokol Mochtín pouze v sezóně. Dále lze využít služby truhlářství, sklenářství, 2 autoopraven, autolakovny, opravny zemědělských strojů i služeb stavebního projektanta.

4.3        Technické vybavení

Obec je zásobena pitnou vodou ze 2 vrtů z let 1974 a 1998. První vodovod byl postaven už v r. 1908, další etapa probíhala v letech 1977 – 1979, kdy byl vybudován také 100m³ vodojem. V brzké době začne stavba úpravny vody, která by měla zkvalitnit pitnou vodu z místních vrtů.

Odpadní vody jsou odváděny dešťovým kanalizačním systémem bez napojení na ČOV, u nové výstavby je samozřejmostí vlastní ČOV.

Elektrifikace obce byla dokončena v r. 1930. V obci jsou rozmístěny 3 trafostanice a s rozrůstající výstavbou přibude další.

První telefon se do obce dostává v r. 1936, vlastnila ho místní četnická stanice. Televizní signál přijímá obec z televizního vysílače Barák, umístěném na stejnojmenném vrchu nad Habarticemi a od Klatov. Ani Mochtínu se nevyhnula moderní telekomunikační média, jako převodníky signálu mobilních operátorů či antény poskytovatelů bezdrátového internetu.

Obec se stará o nakládání s odpady. Vyvážení směsného odpadu probíhá pravidelně každý týden, službu zajišťuje město Klatovy. Občané mají k dispozici také nádoby na tříděný odpad, tuto možnost hojně využívají. Za kvalitní třídění je obci poskytovaná sleva na vyvážení těchto nádob.

Plynofikace obce byla provedena v letech 1999 – 2000.

4.4        Doprava

Dopravní obslužnost v obci samotné i spojení s okolními vesnicemi je vyhovující. Mochtín je situován při silnici I. třídy č. 22 ze směru Klatovy – Horažďovice, která umožňuje obyvatelům snadné dojíždění do školy, za prací i za lékařskou péčí, nejčastěji do blízkých Klatov. Přítomnost frekventované silnice přináší také negativa. Nepříliš přehledná křižovatka ve středu obce se stává častým místem dopravních nehod. Také ZŠ, která leží v její bezprostřední blízkosti, je nucena vodit žáky z bezpečnostních důvodů do školní jídelny cestou kolem rybníka „Na návsi“. Dopravní situace neumožňuje vybudování chodníků ani optimálního počtu přechodů.

Výhodná poloha obce nabízí občanům kvalitní autobusové spojení. Veřejnou dopravu osob zajišťují autobusy ČSAD Plzeň a.s.,které zastavují v obci na pravidelných linkách Klatovy – Horažďovice, Klatovy – Kydliny, Klatovy – Sušice a dálkové lince Klatovy – České Budějovice. V obci jsou vhodně umístěny 2 autobusové zastávky – „na návsi“ směr do Klatov vedle kale Pany Marie Pomocné a „ u prodejny“ směr od Klatov u prodejny ZKD Sušice. Autobusová doprava je využívána hlavně dětmi dojíždějícími do škol do Klatov.

Mochtín netrpí nedostatkem parkovacích ploch, všechna místa občanského vybavení mají k dispozici vlastní parkovací plochy. U bytových domů, jsou taktéž vybudované garáže i odstavné plochy pro volné stání vozidel.

V okolí nevedou žádné turistické stezky ani cyklotrasy, do budoucna se počítá s napojením na nově budované cykostrasy, které propojují oblasti Pošumaví s centrální Šumavou.

4.5        Výroba

Mochtín měl na přelomu 18. a 19. st. Prexlerovu cihelnu – „V hliníku“, továrnu Günterů na cikorii (1804), mlýn čp. 22, zaniklý mlýn pod zahradou čp.6 a mlýn v továrně na cikorii,který byl později přestavěn na lihovar. Tyto objekty přestaly časem plnit svoji funkci, dnes se v obci nenachází žádný provoz, nebo továrna.

4.5.1          Zemědělství

Okolní pozemky byly obdělávány, odnepaměti. Pro původní obyvatele bylo zemědělství hlavním zdrojem obživy, má tedy v oblasti velkou tradici.

V r. 1919 vlastnili občané Mochtína tyto zemědělské usedlosti: 4 (přes 20 ha), 7 (10-20 ha), 7 (5-10 ha), 12 (1-5 ha), 12 (pod 1 ha)

Mléko je hromadně sváženo do klatovské mlékárny. V r. 1951 byla zrušena hřebčí plemenná stanice v čp. 18.

Od r. 1957 hospodaří na 213,59 ha JZD Mochtín. Zemědělský areál je umístěn na okraji obce, za potokem a nedochází tak ke střetu výrobní funkce s ostatními funkcemi sídla. Od roku 1974 je místní JZD začleněno do St. Statku Luby (1699.28 ha). Od r 1976 zde hospodaří Plemenářský podnik Klatovy na výměře 1716,96ha.V r. 1995 vzniká s.r.o. Provozní jednotka Mochtín – statek hospodařící na výměře 1207,79 ha. Vstupy do výroby se neustále zvyšují, stará technika je poruchová, ubývá zájem o mléko a tak se stavy skotu snižují. Od r. 1992 byly vydávány pozemky (záhumenky většinou do 1ha) soukromým vlastníkům, na ostatních pozemcích hospodaří dle nájemních smluv Statek Sobětice s.r.o.

V období posledních 10 let je patrný návrat hospodaření soukromých zemědělců. Vznikají nové zemědělské cesty a na polích se objevuje pestřejší skladba pěstovaných plodin.

4.5.2          Lesnictví

V r. 1954 došlo k zestátnění obecního lesa o výměře  61,2340 ha. V r. 1959 - 1992 působí v Mochtíně „Polesí Mochtín“ Lesního závodu Nýrsko s výměrou 1839,56 ha. Po r. 1989 došlo k navrácení obecních lesů. V současné době spravuje obec lesy o výměře 236 ha.

5         Spolky působící v obci

• TJ Sokol Mochtín (1911)

• Sbor dobrovolných hasičů Mochtín (1921)

• ČČk Mochtín (1952)

• Myslivecké sdružení Mochtín (1954) v r. 1979 se sloučilo s Mysliveckým sdružením Sobětice

• Český svaz žen Mochtín (1977)

• Spolek mochtínských dědů (1977)

• Dohlížecí výbor Jednoty Mochtín

6         Zajímavosti

V Mochtíně byla provozována zájezdní hospoda v čp. 1. Od r. 1704 do r. 1728 vlastnila formanskou hospodu rodina Mayerů. Z rodu Mayerů pochází básník JUDr. Rudolf Mayer 1837 – 1865). Z objektu hospody se postupně stala tři popisná čísla – čp. 1, 45 a 46. V sále čp.1 tzv. hospody „U Vlčků“ vzniklo v roce 1949 stálé kino, po jedenácti letech byl stálý provoz ukončen a promítalo se jen občasně. Dodnes je zachované ozdobné průčelí původního dvora.

Naproti formanské hospodě poskytovala své služby soukromá kovárna, od r. 1959 je kovárna p. Čápa družstevní pod JZD Mochtín. Objekt kovárny je zachován do dnešní doby.

K dominantám Mochtína bezesporu patří budova tzv. „zámku“. Jedná se původně o reprezentační budovu bývalého velkostatku, která byla v 70. l. přestavěna v akci Z na kulturní dům a stala se tak centrem veškerého dění v obci. V budově se nacházelo pohostinství Jednoty Sušice, velký sál s příslušenstvím a sídlil zde u tehdejší MNV. Objekt byl v r. 1992 vrácen původním majitelům, kteří pronajali prostory německé firmě na šití konfekce. Dnes je „zámek“ opuštěn, okolní zemědělské budovy využívá majitel ke garážování zemědělských strojů a zařízení a jako sklady.

Kaple Panny Marie Pomocné, byla postavena v r. 1893. Původní zvon pocházel z r. 1841 a vážil 16 kg, ze zvonice byl sejmut v r. 1942. Zvon putoval do Klatov, odtud do Hamburku a za války byl roztaven v Německu. O původu nynějšího zvonu není v kronice zmínka. Tzv. „kaplička“ prošla několika opravami např. v r. 1973, poslední rekonstrukce proběhla v r. 1993. Kaple je jedinou sakrální stavbou v obci, nejbližší kostel se nachází až v Kydlinech.

V obci najdeme také památník padlým z I. sv.  války, na kterém je nápis: „Památce českých hrdinů Emanuela a Václava Doubků, kteří padli první ze zdejší obce v měsíci září r. 1914 v Srbsku za osvobození své vlasti v nejlepším květu svého života. Budiž vám, drazí, cizí země lehkou. 

7         Krajina

Mochtín leží na pomezí horstev Brd a Šumavy. Předělovým prvkem jsou tzv. „Kostelce“, které se nacházejí SV od obce. Obec leží v mírném údolí obklopena ze tří stran okolními kopci, pouze směrem ke Klatovům se obzor mírně otevírá. Kopce na obzoru jsou zpravidla zalesněny a svou tmavou zelení kontrastují s mozaikou polí a luk.

Krajina kolem obce byla od pradávna podrobena činnosti člověka. Hospodaření na orné půdě bylo zdrojem obživy, střídaly se plochy orné půdy a trvale travních porostů, nechyběly meze osázené ovocnými stromy. V okolí obce nalezneme ještě dnes známky těžby kamene, jedná se o zarostlé lomečky na bývalých hranicích mezi poli.

Dnes hrají velmi významnou roli jako útočiště volně žijících živočichů v  kulturní krajině, která byla od 50. let intenzivně obdělávána. Obdobnou úlohu sehrávají také pásy liniové zeleně podél polních cest, ale také podél vodních toků. K jejich zachování přispělo velkou měrou navrácení půdy původním vlastníkům a nástup již ne tak intenzivního soukromého hospodaření. Patrné je to například na svazích pod Petrovkou, kde vlivem zorání původních teras v dobách slučování pozemků ve velké celky, došlo k narušení vodního režimu celého svahu a to i přes zachování remízu. V údolí pod Petrovkou tak vzniká nová lokalita rákosiny, která se neustále rozšiřuje a dnes už jsou zde přítomny první náletové dřeviny.

Velkým zásahem do krajiny bylo bezesporu násilné narovnání toku Mochtínského potoka, které probíhalo v 80. letech a s tím související odvodnění okolních luk. Úprava potoka byla naštěstí doplněna vhodnou výsadbou doprovodných dřevin, které nepůsobí rušivým dojmem. Postupem doby došlo k porušení některých větví melioračního systému na lukách za potokem. Dochází zde k trvalému zamokření, hlavně díky vústění přepadu rybníka u mochtínského mlýna do jedné z větví meliorace. Vzniká zde nové společenstvo podmáčených stanovišť, které se téměř nedají mechanizací pokosit. Napřímený potok si během posledních deštivých roků začíná pomalu vymílat břehy, již dnes jsou v některých úsecích toku patrné meandry. Vodní toky a vodní plochy spolu s doprovodnou zelení i ostatními krajinnými prvky významně dotvářejí okolí obce i obec samotnou.

Kolem obce je poměrně dobře zachována síť polních cest, které vybízejí k procházkám. Některé z cest by však zasloužily drobné úpravy, aby byly schůdné i za nepříznivých podmínek. Podél původních cest nacházíme v širokém okolí roztroušené sakrální prvky – křížky, často v doprovodu vzrostlých stromů. Jejich přítomnost vypovídá o dávném působení člověka v krajině, ale také o jeho estetickém, kulturním a vlasteneckém cítění. Lidé byli jsou a budou součástí krajiny, krajiny, kde se narodili, krajiny, kde prožili kus svého života. Přes veškeré zásahy člověka působí krajina kolem Mochtína harmonickým dojmem.

Land use (údaje  z r. 2004)

8         Závěr

Tvář každé obce i okolní krajina se v čase proměňuje. Změnil se i Mochtín. Je to tak v pořádku, život s sebou změny přináší. I život na vesnici se musí přizpůsobit trendům moderního života, aby mohl kvalitně uspokojovat potřeby svých obyvatel a jejich potomků, kteří jsou zárukou zachování životaschopnosti obce. Jen na nás lidech záleží, aby nebyly tyto změny příliš živelné, aby zůstala tvář venkova se všemi svými klady zachována.